Na vápencovém bradle se nad Starou Ľubovňou vypíná kamenný hrad Ľubovňa postavený začátkem 14. století. První písemná zmínka o hradě jako o jednom z královských sídel je z roku 1311. Nejstarší část hradu tvoří hlavní věž a gotický palác. Hrad se po roce 1412 stal sídlem polských starostů zálohovaných spišských měst, což prospělo jeho rozvoji. V roce 1553 hrad úplně vyhořel. V době rekonstrukce postavili nový renesanční palác. V roce 1642 byl postaven barokní palác a v roce 1647 kaple.
V letech 1655 až 1661 v něm byly před Švédy ukryté polské korunovační klenoty. Po roce 1772, po skončení polské zálohy spišských měst, hrad začal chátrat.
Skanzen se nachází pod hradem, s ukázkami lidové architektury Spiše a Šariše. Nejcennějším exponátem je srubový řeckokatolický kostel sv.Michala archanděla z Matysové z roku 1883.
Nejpočetnější zastoupení v expozici mají dřevěné obytné domy ze začátku 20. století. Při řešení interiérů obytných domů byl respektován způsob života a poměry rodiny. Výběr exponátů je bohatý a kromě předmětů denní potřeby tu najdeme i výrobní nástroje doplňkových zaměstnání obyvatel: dráteníka, obuvníka, bednáře, tkadleny, stolaře. V obytných domech jsou nainstalované ukázky lidových zvyků: narození, svatba, vánoce a velikonoce.
K dalším objektům patří hospodářské stavby (stodoly, chlévy, sýpky, studně) a technické stavby (kovářská výheň, mlýn a stolařská dílna).
—————